Seriál o studiu v zahraničí II. - jaké jsou možnosti?

V předchozím díle tohoto miniseriálu jsem vyjmenovala několik důvodů, proč se do zahraničí za účelem studia vydat. Teď bych ráda přešla k možnostem, které jako studenti (a v některých případech i jako nestudenti) máme. Je jich samozřejmě nespočet a nejspíš by tento článek byl pořádně dlouhý, kdybych měla vyhledat a popsat úplně všechny. Pak taky, logicky, nemám se všemi organizacemi a programy zkušenost. Vybrala jsem proto jen ty, které jsem buď absolvovala sama, nebo znám někoho, kdo to absolvoval a poreferoval mi jeho vlastní zkušenosti. 

Dejme se tedy do toho!

Jako první zmíním program Erasmus+. Tomu bude věnován samostatný článek, kde bude více popsána celá ta procedura, kterou člověk musí absolvovat, aby skrz tento program někam vycestoval. Zde chci hodit jen hrubý nástin. 

Tento program je zaštítěn Evropskou Unií a využít ho mohou studenti vysokých škol s ukončeným prvním ročníkem studia na dané univerzitě, skrz kterou chtějí vyjet. Kam je možné vyjet, závisí na tom, se kterými zahraničními univerzitami má vaše domovská škola smlouvu. 

Osobně si myslím, že je tento způsob výjezdů do zahraničí za studiem asi nejjednodušší a mezi studenty nejvyhledávanější. Normálně studujete v Česku a studium si okořeníte čtyřmi měsíci v nějaké cizí zemi. Pokud vás tento program zajímá, určitě navštivte stránky naerasmusplus.cz. Pak je zde ještě jedna stránka erasmus-databaze.naep.cz , kde si můžete vyhledat konkrétní zemi a i univerzity a vyjedou vám studenti, kteří tam studovali. Já si tyto recenze docela dost prohlížela a někdy jsem tam našla zajímavé tipy ohledně školy, kam jsem se hlásila. 

Dále, pokud studujete na české univerzitě, můžete získat grant MŠMT – grant Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nejspíš jsem to nezmínila, ale skrz Erasmus+ se vyjíždí hlavně do zemí EU, pokud chcete někam jinam – třeba Asie, Amerika a podobně, slouží k tomu tento grant. Tuším, že je možné si i nějakým způsobem najít vlastní univerzitu, ale zkušenost s tím nemám, protože jsem vždycky vyjela na školu, se kterou měla ta moje smlouvu. 

Proces je zde podobný, jako u programu Erasmus+, nicméně tomuto programu a poznatků z něj bude věnován samostatný článek. Pokud už teď toužíte si přečíst víc, navštivte stránky http://www.msmt.cz/mladez/mva.

Pokud nejste studenty nějaké české univerzity, možnosti tu jsou také. Jako první chci zmínit možnost studovat bakalářský nebo magisterský stupeň na zahraničních univerzitách pomocí různých organizací, které vám pomůžou veškeré studium zorganizovat. 

Existuje jich hodně, například Dreamfoundation, Unilink, Czech-Us nebo třeba Student Agency. Se zástupci organizace Dreamfoundation jsem se setkala na Gaudeamu – veletrhu vysokých škol v Brně a na závěr mám známého, který po jednom roku stráveném na vysoké škole v Česku začal skrz tuto organizaci studovat v Anglii.

Podmínky a poplatky jsou u těchto společností různé, ale pracují na stejném principu. Osobně jsem se nejvíce setkala právě s tou první – ještě na střední jsem absolvovala docela dlouhou přednášku od člověka, který sám skrz tento program studoval.

Teď k tomu, jak to funguje. 

Všichni mají zafixované, že studium takhle v zahraničí je hrozně drahé a normální smrtelník na to nemá. Navíc víceméně všude (až na Dánsko) se platí školné – tedy alespoň v zemích, které tato organizace má v nabídce. A částky to malé určitě nejsou. 

ALE!

Existují studentské půjčky, které vám toto školné téměř celé zaplatí. Tuto půjčku pak budete splácet až po dostudování, a to za určitých podmínek, kdy musíte vydělávat určitou částku – dokud té částky nedosáhnete, splácet nebudete. V zahraničí to na této bázi funguje běžně, protože kdo by měl na to, aby za studium platil devět tisíc liber ročně?

Náklady na žití budou možná o něco vyšší, než kdybyste zůstali doma v ČR, ale máte povoleno pracovat a přivydělávat si úplně stejně, jako doma. Pak krom studentských půjček existují různé příspěvky od vlády, které pomohou pokrýt životní náklady v cizí zemi. 

Zkrátka a dobře – je to možné a člověk ani nemusí být milionář. Mezi nejčastější lokality patří UK, Nizozemsko a Dánsko (alespoň pro organizaci Dreamfoundation).  

Jen pozor! Nemám to sice potvrzené u samotné organizace, ale četla jsem podmínky pro získání studentské půjčky, a pokud jsem to pochopila správně, peníze dostanete jen tehdy, pokud se jedná o vaše první studium (čili já, hotová bakalářka a na půl cesty hotový inženýr, už mám smůlu).

Proč se do toho vůbec pouštět? 

Tak krom bodů, které jsou uvedeny v článku 10 důvodů proč studovat v zahraničí, to může být především prestiž jako taková. Nechci shazovat české univerzity, ale mít titul ze zahraničí opravdu zní dobře. Krom rozsáhlé škály oborů se v zahraničí také více zaměřují na praxi (která je v Česku problém). 

A co víc? V cizině na vás určitě čeká pořádné dobrodružství! 

Poslední možnost, kterou jsem vybrala, a o které jsem toho načetla opravdu hodně, je Work and Study Kanada. Narovinu říkám, že tento tohle studium docela stojí. Opět máte možnost si přivydělat během školy, ale určitě si nevyděláte tolik, aby vám to zaplatilo školné. 

Osobně o této možnosti uvažuji, protože není nijak limitovaná – může vám být více než 26 let a můžete mít klidně bakaláře i inženýra hotové u nás v Česku. Studovat v Kanadě můžete program, kdy po ukončení dostanete diplom, anebo jen nějaký kurz se zaměřením a na konci dostanete certifikát.

Další velké plus je to, že máte možnost v Kanadě studovat po dobu kurzu – například šest měsíců, a pak stejnou dobu, kterou studujete, můžete v Kanadě navíc zůstat a pracovat.

Samotný program nic nestojí, ale když člověk vidí sumu jen za školné, hodně rychle si rozmyslí, jestli o to skutečně má zájem a samozřejmě také finance.

Pokud vás Kanada opravdu zajímá, je tu ještě možnost vyjet skrz program Working holiday, ale víz je málo a lidé, kteří ho dostanou, se losují. Naopak u Work and Study dostane (prý) vízum každý.

Tak co na to říkáte, vybrali byste si? Možnosti tu jsou, stačí jen chtít a hledat! 

Zdroje obrázků: unsplash.com