Jak založit akvárium a nezbláznit se

Název pro tento článek je zvolen záměrně a poměrně přesně vystihuje mé vlastní začátky. Dneska jen vzdychám a kroutím hlavou nad tím, co všechno jsem na začátku dělala špatně – a jak dlouho jsem to dělala špatně! Až bych se možná měla stydět. Nicméně, rozhodla jsem se i přesto pustit do tohoto článku, protože věřím, že díky tomu můžu pomoci někomu dalšímu. 

Akvarijní ryby u nás v akváriu plavaly, co si vzpomínám. Tradici započala moje starší sestra. Je mezi námi ale rozdíl deseti let, takže úplné začátky zase v paměti nemám. Jako dítě jsem měla mini akvárium možná o pěti neonkách s umělou kytkou a bez filtru. Ještě než se vám, milovníkům zvířat, začne vařit krev v žilách při pomyšlení na Neonku obecnou ve dvaceti pěti litrech, zadržte – bylo mi deset a nikdo mi tehdy neřekl, že je to špatně. 

V osmnácti, kdy jsem začala chodit na první lepší brigádu, jsem si pořídila první akvarijní set – 54 litrů, značka neznámá. A co v něm? Všechno. 

V padesáti čtyřech litrech byly zasazené umělé rostliny (protože jsem měla mylně zafixované, že ryby ty živé sežerou, a že je to zbytečná investice), filtr, který bych dnes se svými znalostmi už v životě nekoupila (slabý průtok a naprostý nedostatek filtračních médií) a ryby všeho druhu – od neonek, parmiček, panceřníků (ti to opakovaně nedávali a já samozřejmě nechápala proč), skalár a čichavců. 

Ano, sama teď protáčím očima nad tím, že jsem si skladbu ryb nechala doporučit ve zverimexu. 

Ano, sama teď nechápu lidi, kterým přijde normální dát rybu jako je čichavec či skalára do tak malého akvária. 

Bohužel, v osmnácti mě už neznalost neomlouvá. Mohla jsem si přečíst, mohla jsem si zjistit spoustu informací a udělat to správně. Proč ale? Když jsem myslela, že všechno vím, všechno znám a měla jsem pocit, že další informace nejsou potřeba. 

Tehdy ze mě ještě akvarista nebyl. Chtěla jsem ryby na parádu a vůbec mi nedocházelo, že jsou to živí tvorové, a že to, v čem žijí, pro ně není dobré. 

A teprve teď, po šesti letech, kdy jsem tak nějak ryby kupovala, ony umíraly a já je zase kupovala, došlo k nějakému prozření. K tomu jsem se dopracovala tak, že jsem z ničeho nic dostala impuls ke koupi většího akvária. 

Jeden den jsem se rozhodla, druhý den pro něj jela, pak objednala rostliny, a naráz bylo akvárium zařízené. Naneštěstí – zase špatně. Zase jsem málo četla a jak nastaly problémy, začala jsem teprve zjišťovat, jak to má být správně.

Nyní se nacházím ve stádiu, kdy si troufám říct, že vlastním dvě fungující akvária a je mi na to radost pohledět. Nejsem profesionál, vím, že vždy je co zlepšovat, ale cítím se vědomostmi tak nabitá, že je zkrátka chci předat dál. Snad mi tedy profíci odpustí případné nejasnosti. 

Problém, který se řeší nejčastěji, a který také nejvíce vídávám na fotkách začínajících akvaristů je nevhodné dno. Radím – vykašlete se na zverimex. Pokud nechcete hned začínat s náročnými rostlinami či akváriem holandského typu*, kupte si jednoduše písek zrnitosti 2 – 4 mm, třeba na e-pisky.cz (odkaz na konci článku). 

Na fotce v pravo je možné vidět původní verzi mého většího akvária. Je to sice z dálky, ale měla jsem tam opravdu přerybněno a taky hrubý štěrk. 

Důležitá u substrátu je zrnitost, protože příliš hrubý písek není vhodný pro rostliny (špatně v něm rostou), zapadá do něj mnoho odpadu (hovínek z ryb), pokud plánujete ryby u dna (panceřníček, ancistrus), mohli by se o štěrk poranit. 

Sama jsem ve velkém akváriu měla hrubý štěrk – ze zverimexu určený přímo do akvárií. Rostliny mi v tom rostly docela dobře, ale je pravda, že bylo třeba o dost častěji odkalovat, protože se tam usazovalo hodně odpadu, a vypadalo to esteticky taky o dost hůř. Pak jak jsem viděla panceřníčky, kteří se v tom snažili rýt – chuděry. 

Co se týká vnitřku akvária, další důležitou položkou jsou živé akvarijní rostliny. Sama jsem měla zabudovaný mýtus, že je ryby sežerou – ne, nesežerou, pokud nemáte vyloženě rostlinožravé ryby. Jsou typy biotopů, kam se rostliny nedávají – třeba Malawi s tlamovci. Nicméně to je takové specifikum, o kterém je třeba opět něco načíst, než se do toho člověk pustí. 

Moje ryby si rostlin zobnou, ale mám jich tolik, že se to v tom množství ztratí, takže žádný stres, běžné akvarijní ryby vám rostliny za pár stovek určitě nezlikvidují. 

Rostliny hrají velkou roli v rámci nastolení biologické rovnováhy v akváriu. Tady toto téma bude konkrétněji zpracováno v článku s názvem: Co je to nitrifikace? Je to totiž trošku rozsáhlejší téma. Biologické rovnováhy ale určitě dosáhnout chceme, protože to znamená, že všechno hraje a všechno funguje tak, jak má. To je přece náš cíl, no ne? 

Další položkou jsou nějaké dekorace – to je čistě na vás. Je libo kořen nebo kámen? Šup s ním do akvária. Někteří akvaristé je hledají přímo v přírodě. S kořenem osobní zkušenost nemám, ale kameny jsem našla, umyla a dala do akvária – žádné vyváření ani nic tomu podobného. Pokud vás tato problematika více zajímá, určitě není problém googlit.  

Nyní se dostáváme k technice. Technika = topítko, světlo a filtr. Samozřejmě existuje spousta další techniky – CO2 set, UV lampa a já nevím, co ještě. Pro začátek si však myslím, že to není úplně potřeba.

Topítko není žádná věda, vyberete podle výkonu, dáte do akvária a je to. Pozor však na regulaci, ne vždy bude skutečná teplota akvarijní vody odpovídat té, co nastavíme na topítku, proto je dobré si pořídit i normální teploměr a případně podle něj topítko nastavit.

Světlo je druhá položka. Sama jsem začínala s osvětlením, které bylo obsaženo v akvarijním setu. Na nějaké super náročné rostliny to nejspíš nebude, ale já na tom fungovala nějakou dobu a bez problémů (podotýkám, že většina mých akvarijních rostlin byla nenáročná). Ale pro začátek? Proč ne.

Po nějaké době jsem pořídila led rampu se stmívačem, protože se mi velmi líbil nápad rozednívání a stmívání a celkově možnosti regulace osvětlení. Ze začátku bych si s tím ale vůbec nelámala hlavu. Akvárium může fungovat i s klasickým osvětlením z nějakého akvarijního setu. Časem člověk pozná, zjistí, nastuduje a může ho vyměnit za něco jiného – to se dá víceméně kdykoli. 

Poslední bod – filtrace. Někdo říká, že je to srdce akvária. Něco pravdy na tom jistě bude. Filtr je důležitý nejen proto, že pomáhá odstraňovat mechanické nečistoty, ale děje se v něm hlavně důležitý proces nitrifikace a ta je důležitá k nastolení rovnováhy v akváriu. Na nitrifikaci a její princip vás opět odkážu na článek, který připravuji, a určitě vyjde v dohledné době. 

Filtr by měl mít dostatečný výkon a dostatečný objem filtračních médií. 

Momentálně mám u obou akvárií (240l a 125l) filtry externí, ale donedávna jely oba jen na čerpadle s velkým biomolitanem a fungovalo to. Biomolitan je jedním z nejlepších filtračních médií, protože má dostatek prostoru na usazení bakterií. Dává se také do externího filtru spolu s jinými médii. 

Těm by se klidně mohl věnovat samostatný článek, ale jen poznamenám, že ve většině případů se přidává i aktivní uhlí – to tam, prosím, nedávejte. Nedávejte místo něj nic nebo ho nahraďte opět biomolitanem. Aktivní uhlí se používá jen při určitých příležitostech (po léčení akvária) a jeho funkčnost je dočasná. Říkám to proto, že já sama to napoprvé udělala blbě. 

Co se týká průtoku (kolik litrů přečerpá za hodinu), vždy je lepší více než méně. Neohlížejte se na to, že výrobce píše, že je to vhodné například pro akvária od 150 do 250 litrů. Berte raději silnější verzi, protože výkon (litry za hodinu) se většinou uvádějí bez filtračních médií, čili jakmile filtr sestrojíme a on se ještě k tomu trošku zanese, průtok se poměrně dost snižuje. 

V tomto případě opravdu doporučuji: číst, zjišťovat a studovat. Není to zrovna levná investice, tak je potřeba si koupi pořádně rozmyslet. Ale souhlasím s tvrzením, že zrovna na této položce by se úplně šetřit nemělo. 

Techniku tedy opustíme a vydáváme se k vodě. Vodu napustíte klasicky z kohoutku, to je jasné. Nemusí ji nijak upravovat – nelijte tam zbytečně Aquasafe na doporučení ze zverimexu a ani nic tomu podobného. Napusťte vodu a nechte akvárium se zapnutým filtrem běžet měsíc bez ryb.

Ano, je úmorné koukat na prázdné akvárium, když v něm nejsou ryby a ještě k tomu tak dlouho, nicméně v tomto případě platí, že čekání přináší růže. Akvárium se musí stručně řečeno zajet. Nastartují se tam všechny biologické procesy, které mají, zakoření se rostliny, no a tak dále. Čekání má skutečně svůj význam. 

Teprve pak přijdou na řadu ryby. Zde opět platí několik pravidel – čtěte! Přečtěte si nejprve něco o tom, co ty ryby potřebují, než je půjdete koupit. Nedávejte na prodavače ve zverimexu! Nechci je házet všechny do jednoho pytle, ale kde všude jsem byla, tam mi radili špatně. Takže ne, nenechejte se obalamutit. 

Raději prolustrujte stránky a weby a pořádně si rozmyslete, co tam chcete, a až pak ryby shánějte. Jít do zverimexu bez znalostí a s tím, že co se mi zalíbí, to si koupím, není dobrý nápad (alespoň za mě ne, protože se mi to pěkně vymstilo). 

Další poznámka – ryby přidávejte postupně, protože mnoho ryb naráz by pro akvárium mohla být velká zátěž – nitrifikační bakterie by nestíhaly a malér by mohl být na světě.

Tak a je to. 

Je to poměrně vyčerpávající článek, ale věřte, že je tu spousta dalších věcí ohledně akvaristiky, které bych si přála napsat. Na začátek si však myslím, že to stačí. Níže uvedu další akvaristické weby, na které se můžete obrátit a zjistit informace. Pokud si přece jen nebudete vědět rady, určitě mi napište do komentáře a já se pokusím poradit. Jestliže se vám nechce psát sem, na facebooku je také spousta skupin, kam se můžete přidat a na cokoli se zeptat. 

Zlaté pravidlo dvakrát měř, jednou řež, platí u akvaristiky snad několikanásobně. Prosím, uvědomte si, že přestože se jedná o malé rybičky, pořád jsou to živí tvorové, kteří jsou odkázaní jen a jen na vás. Když to uděláte špatně (a že hodně lidí to špatně dělá), můžou onemocnět, nebo je to rovnou může stát život. A to zcela zbytečně. 

V akvaristice se akvárium nepovažuje za pouhou dekoraci, akvaristika je starost a péče o zvířata, protože ryby jsou zvířata jako každá jiná a jejím cílem je vytvořit si doma kousek živé přírody. Přírody, kde je harmonie a nejen, že je na ni radost pohledět, ale i její obyvatelé jsou zdraví a spokojení. 

Kde načerpat další informace?

Rybicky.net – články, fórum, atlas ryb a atlas rostlin

Surpanblog.cz – atlas rostlin, užitečné články a zkušenosti

Horacovoakvarium.cz – nejrůznější články a informace 

Kde nakoupit rostliny?

Zverimex – osobně s tím nemám dobrou zkušenost, jejich nabídka je většinou omezená a nejsem encyklopedie, abych si pamatovala, která kytka co potřebuje a nemám v té rychlosti ani možnost si to vygooglit

Rostlinna-akvaria.cz – mám dobrou zkušenost, krom externích filtrů mám i spoustu rostlin, i v zimě dopravili v pohodě

Rataj-spk.cz – od nich mám rostliny nejradši, vždy mi přišly naprosté krásky a byla jsem spokojená (i v zimě)

Profiplants.cz – nemám zkušenost, ale vím, že lidé objednávají 

Kam na štěrk?

e-pisky.cz – mám ve velkém akváriu písek o zrnitosti 2-4 mm. Kupovala jsem 2x 25 kg a spousta mi toho zbyla (určitě je to znamení, že mám založit ještě další akta) a vyšlo to cenově opravdu dobře.

Hornbach – z toho mám černý písek o zrnitosti také 2-4 mm v malém akváriu. Byl ale o něco dražší než ten z e-pisek.cz

*Vysvětlivky:

Akvárium holandského typu – rostlinná akvária, kam se většinou nedávají žádné dekorace, pouze se tam systematicky sadí rostliny